Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
Lezecké podmínky:
V zimním období
Hruboskalsko pro
lezení uzavřeno!

17. 12. 2017
Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Ochrana přírody Hruboskalska
  Poznámky ke vztahu horolezectví a ochrany prirody (2011).
  Základní poznámka ...
  Souhlas s provozováním horolezecké cinnosti v CHKO Ceský ráj (platné od 1.1.2004)
  Narízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Ceský ráj - oduvodnení (18.10.2002)
  UNESCO a návrh rozšírení CHKO Ceský ráj (Fr.Pelc, prosinec 2001)
  Web Správy CHKO Ceský Ráj
  Zákon c.114/1992 Sb. o ochrane prírody a krajiny.

  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj - mapa 1 (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj - mapa 2 (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008) - Příloha 1
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008) - Přoloha 2

Poznámky ke vztahu horolezectví a ochrany prirody (2011).

Horolezectví vs. ochrana prírody

Jarda Mizera a Petr Korínek, Správa CHKO Ceský ráj

Chránená krajinná oblast Ceský ráj je nejstarším velkoplošným chráneným územím u nás (vyhl. 1.3.1955). Jejím posláním je uchování a obnova jejího prírodního prostredí, zejména ekosystému, volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za soucasného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích prírodních zdroju. V roce 2005 byl Ceský ráj zahrnut do síte Geoparku UNESCO.

Podle narízení vlády c. 508/2002 Sb., kterým se vyhlašuje CHKO Ceský ráj je podle ust. § 5 odst. 1 písm. f) na celém území oblasti možné provádet horolezectví pouze se souhlasem Správy. Vetšina horolezcu je sdružena v Ceském horolezeckém svazu (event. U.I.A.A.), který pravidelne pro svoje cleny žádá o udelení souhlasu. Souhlas Správy je pak závazný pro všechny cleny CHS (resp. U.I.A.A.) a obsahuje i podmínky, které jsou lezci povinni dodržovat.

Proc je  lezení ve vetšine oblastí Ceského ráje možné pouze od 1.4. do 31.10?

Pískovec je možné si predstavit jako sypký písek spojený tmelem. Tento tmel je cástecne rozpustný ve vode. Pokud je tmel vlhký, ztrácí pevnost a dochází k mnohem výraznejší erozi (obrušování a odnosu jednotlivých zrn). Období lezecké sezóny je na pískovcích historicky dané a je i urcitý klimatický predpoklad, že po 1. dubnu je již pískovec celkem suchý.

V nekterých oblastech je lezení umožneno až od 1.7. Proc?

Ceská republika se vstupem do EU zavázala k ochrane všech volne žijících ptáku. Ptáci nesmejí být žádným zpusobem rušeni zejména pri hnízdení. Správa CHKO vyšla horolezcum vstríc a lezení na vetšine míst povolila už od 1.dubna. V nekolika menších oblastech, kde hnízdí nejvzácnejší druhy ptáku (výri, sokoli, orli), lezení povolila až od 1.cervence. Jedná se vetšinou o okrajové a málo navštevované oblasti, které jsou huste porostlé vegetací a skály jsou navíc vlhké nebo porostlé mechy a lišejníky až do léta.

Proc je výjimka pro lezení krátkodobá a není udelována napríklad na 10 let jako v jiných oblastech?

Ceský ráj je pomerne malé, ale znacne clenité území. Podmínky ochrany prírody se velmi casto mení. Velká cást území není dodnes presne zmapována. Odhaduje se, že zde žije cca 30 tisíc druhu živocichu, jejich ochrana si muže vyžádat komplexnejší rešení než jen zákaz lezení na urcitou vež. Vydávání výjimek v kratších horizontech umožnuje správe CHKO operativne reagovat na aktuální situaci v terénu.

Proc je nekde zakázáno delání prvovýstupu?

Prvovýstupy v nekterých oblastech jsou zakázány zejména z duvodu ochrany geomorfologie (clenitosti) skal. Voštiny a železivce jsou svojí jedinecností vzácné a je nutná jejich trvalá ochrana. Na rímsách a v dutinách skal hnízdí vzácné druhy ptáku nebo rostou zvlášte chránené druhy rostlin, ke skalám je zhoršený prístup v prudkých svazích náchylných k erozi, která ohrožuje spolecenstva zvlášte chránených rostlin pri úpatí skal. Alespon nekteré skály a steny by mely zustat budoucím generacím v puvodním stavu – neolezené a bez kruhu.

Bude docházet k uzavírání olezených cest?

Nekteré populární cesty (napr. Údolní cesty na Blatník nebo Podmokelskou) jsou lezením znacne zdevastované. Vzácný mikroreliéf (voštiny) už na nich vetšinou chybí nebo je znacne poškozený. Duvod ochrany geologického charakteru v daném míste zanikl a nemá smysl takovou cestu uzavírat.

Muže se tak ale stát napríklad z duvodu hnízdení ptáku nebo eroze pri úpatí skal. Pravdepodobnejší je uzavírání celých oblastí než jednotlivých veží a cest.

Proc se nesmí používat chemické prostredky (magnézium a pod.)?

Jedná se casto o cizorodé látky, které se v naší pískovcové oblasti v daném množství prirozene nevyskytují. Správa CHKO nemá k dispozici presvedcivou studii, která by jednoznacne vyloucila negativní vliv Mg na chemizmus pudy a vliv na zvlášte chránené druhy rostlin a živocichu. Nemáme ani presvedcivé údaje o tom, že nedochází k rozpouštení Mg a následnému krystalizování v pískovcových tmelech. Hustota skalních objektu v Ceském ráji je jiná než kdekoliv ve svete – na malém území je vetší pocet návštevníku a tedy i potencionálních škodlivých cinitelu. Dále používání jakýchkoli prostredku  (tedy i magnézia), které vedou k usnadnení výstupu, zvyšují frekvenci prelezu a tedy i zátež mikroreliéfu konkrétní cesty, na kterou by bez jakékoli berlicky šel menší pocet lezcu, kterí na ni už „dozráli“. Vetšina skal se nachází v nejcennejších cástech území – v I. zónách a v prírodních rezervacích. V takovém prostredí by melo docházet k minimálním negativním zásahum ze strany cloveka.

Proc se nesmí lézt TR - „rybarit“?

Lze zopakovat totéž, co v predchozím odstavci. Usnadnení výstupu privede na cestu vetší pocet lezcu, zvýší její zátež a urychlí tak její poškozování. Lezci, kterí pro danou psychickou i fyzickou obtížnost dosud nedozráli, se v ceste chovají jinak, než ti, kterí „na ni mají“. To lze snadno posoudit pouhým pohledem na jejich pohyby. Poškozování reliéfu je markantnejší a rychlejší. Totéž platí i pro jištení druholezce.

Proc se nesmejí dojištovat cesty?

Rada nových cest nad IX. stupen JPK má kruhy dostatecne blízko u sebe, aby bylo eliminováno zranení. Lezení na pískovci je poctem malého množství jistících bodu typické. Nechceme, aby se lezení v chráneném území stalo masovou záležitostí. Docházelo by tak k vetším škodám na mikroreliéfu, k erozi i k rušení ptáku. Bývalo dobrým zvykem, že pokud na nejakou cestu fyzicky nebo psychicky lezec nemel (chybel morál), tak šel lézt neco lehcího. Cest je na to v Ceském ráji dostatek. Dojištování cest, u kterých došlo k poškození prirozeného jisticího bodu (napr. ulomení hodin nebo skalního hrotu), je samozrejme možné.

Jak je to s prístupem ke skalám?

Ve vetšine skalních oblastí v CHKO Ceský ráj není pohyb turistu a horolezcu nijak omezen. Výjimku tvorí prírodní rezervace Prachovské skály, kde smejí mimo znacené turistické cesty vstupovat pouze organizovaní horolezci, potom uzavrené oblasti typu masivu Sokolka u Branžeže a PR Apolena. Vždy je ovšem vhodné používat vyznacené prístupové cesty a eliminovat tak erozi a sešlap vegetace na minimum.

Kdo smí lézt v Ceském ráji?

Podle Vl. nar. 508/2002 Sb. se smí horolezectví v Ceském ráji provozovat jen se souhlasem Správy CHKO. Lézt tedy smí pouze držitel souhlasu. Centrálne je souhlas udelován clenum U.I.A.A. a CHS. Držitelem souhlasu jsou i vysoké školy z Liberce a Hradce Králové, zásahová jednotka Policie CR, Hasici Královéhradeckého kraje a nekolik cestovních agentur.

Kvuli jakým zvlášte chráneným druhum je také omezováno lezení?

vláskatec tajemný – kapradina na povrchu skal
osladic obecný – kapradina na povrchu skal
orel morský (2 páry)
sokol stehovavý (6 páru)
krkavec velký
výr velký
cáp cerný

Proc není z duvodu hnízdení uzavrena jenom dotycná cesta s hnízdem, ale je uzavírána celá oblast (event. sektor)?

Životním areálem dravce je celé skalní mesto v rádech km2. Dravec pro lov nebo zpracování potravy casto využívá vyvýšených skal a stromu v širším okruhu samotného hnízda.

Dojde v budoucnu k povolení lezení pro širokou verejnost?

Soucasná legislativa neumožnuje povolit lezení v Ceském ráji všem (není vyrešeno, kdo muže zastupovat ve správním rízení všechny obcany CR). V prípade, že by došlo k její zmene nebo jinému právnickému výkladu a povolení lezení „pro všechny“, dá se predpokládat zprísnení podmínek pro výkon horolezecké cinnosti a uzavírání nejcennejších území.

Jakým zpusobem S CHKO kontroluje dodržování podmínek souhlasu s horolezectvím?

Na dodržování zákona o ochrane prírody dohlíží pracovníci Ceské inspekce životního prostredí, pracovníci Správy CHKO a stráž prírody. Stráž prírody zajištují profesionální i dobrovolní strážci. Všichni z výše uvedených jsou verejnými ciniteli a mají oprávnení legitimovat osoby podezrelé ze spáchání prestupku a ukládat na míste blokové pokuty. Správa CHKO disponuje nekolika proškolenými odborníky, kterí ovládají horolezeckou techniku a provádejí v rámci ruzných výzkumu a dokumentace stavu prírody i kontrolu dodržování podmínek.

Jaké nástroje má S CHKO k dispozici pro rešení nedodržení podmínek?

Pokud nekdo porušuje podmínky nebo není clenem CHS (nebo U.I.A.A.) a byl pristižen pri výkonu horolezecké cinnosti, vetšinou se na nej pohlíží jako na osobu, která dle ust. § 87 odst. 3. písm. n) zákona vykonává cinnost zakázanou nebo vykonává cinnost pro kterou je vyžadován souhlas Správy bez tohoto souhlasu. Za tento prestupek lze uložit sankci až do výše 100.000,- Kc. V prípade soucasného porušení ochranných podmínek zvlášte chránených druhu rostlin a živocichu lze uložit pokutu až dvojnásobnou. Na sankci muže navazovat povinnost odstranení následku nebo provedení náhradního opatrení. Prestupek lze rešit i na míste udelením blokové pokuty v maximální výši 1000,- Kc. Pokud jde o závažné porušení podmínek clenem CHS, bývá o takovém jednání informován i CHS. Správa (event. strážce) má ze zákona pravomoc zastavit na míste rušivou cinnost. V prípade vážného porušování podmínek souhlasu s provozováním horolezectví ze strany CHS Správa CHKO muže zrušit platnost tohoto souhlasu pro ohrožené skalní oblasti ci celé území CHKO Ceský ráj.

Jak je to s horolezci, kterí nejsou sdruženi v U.I.A.A. nebo v CHS?

Vládní narízení 508/2002 Sb., stanoví, že horolezectví smí na území CHKO Ceský ráj provádet pouze držitel souhlasu Správy. Pokud lezec není zastupován nekterým z výše uvedených subjektu, muže požádat Správu o individuální souhlas. V žádosti musí stanovit kde, kdy a za jakých podmínek hodlá lézt. Žádost bude vyrízena ve správním rízení, pravdepodobne s ústním jednáním a místním šetrením. Ze zákona se k takovému rízení vyjadrují všichni majitelé dotcených pozemku, obce a prihlášená obcanská sdružení. Vyrízení takové žádosti je administrativne, casove i financne  nárocné (úcastníku muže být i nekolik set). Podmínky prípadného souhlasu (který Správa muže ale také nemusí udelit) budou ve vetšine prípadu podobné podmínkám souhlasu pro CHS (podmínky jsou nastaveny tak, aby eliminovaly na minimum možné škody na zákonem chránené zájmy). Zájemce tak vyjde casove i financne lépe, když si zaplatí napríklad individuální clenství v CHS nebo využije nabídky nekteré z cestovních agentur, které už obdržely souhlas.

Jak je to s výcvikem novácku?

Pokud jsou cleny CHS nebo U.I.A.A., pohlíží se na ne jako na bežné horolezce a za stanovených podmínek mohou na území CHKO bežne lézt. Pokud cleny nejsou, je situace obdobná jako ve výše uvedeném prípade.

Pozn.: toto stanovisko je vyjádrením Správy CHKO Ceský ráj k roku 2011, díky novým prírodovedným poznatkum a situaci v daném území se muže v prubehu let menit a nemusí být totožné se stanoviskem orgánu ochrany prírody z jiných zvlášte chránených území.




TJ Český ráj
427 historických fotek

Foto: Brána - Lengácova stena VIIb., zleva: Bohumil Svatoš, Jirí Nemec, ad., cca 1965

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2017
kontakt: Zdeněk Strnad