Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
Lezecké podmínky:
Skály místy mokré,
lezení podmíněně povoleno!

25.6.2017
Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Ochrana přírody Hruboskalska
  Poznámky ke vztahu horolezectví a ochrany přirody (2011).
  Základní poznámka ...
  Souhlas s provozováním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (platné od 1.1.2004)
  Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Český ráj - odůvodnění (18.10.2002)
  UNESCO a návrh rozšíření CHKO Český ráj (Fr.Pelc, prosinec 2001)
  Web Správy CHKO Český Ráj
  Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj - mapa 1 (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj - mapa 2 (2011-1016)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008)
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008) - Příloha 1
  Souhlas s provozváním horolezecké činnosti v CHKO Český ráj (2008) - Přoloha 2

Poznámky ke vztahu horolezectví a ochrany přirody (2011).

Horolezectví vs. ochrana přírody

Jarda Mizera a Petr Kořínek, Správa CHKO Český ráj

Chráněná krajinná oblast Český ráj je nejstarším velkoplošným chráněným územím u nás (vyhl. 1.3.1955). Jejím posláním je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. V roce 2005 byl Český ráj zahrnut do sítě Geoparků UNESCO.

Podle nařízení vlády č. 508/2002 Sb., kterým se vyhlašuje CHKO Český ráj je podle ust. § 5 odst. 1 písm. f) na celém území oblasti možné provádět horolezectví pouze se souhlasem Správy. Většina horolezců je sdružena v Českém horolezeckém svazu (event. U.I.A.A.), který pravidelně pro svoje členy žádá o udělení souhlasu. Souhlas Správy je pak závazný pro všechny členy ČHS (resp. U.I.A.A.) a obsahuje i podmínky, které jsou lezci povinni dodržovat.

Proč je  lezení ve většině oblastí Českého ráje možné pouze od 1.4. do 31.10?

Pískovec je možné si představit jako sypký písek spojený tmelem. Tento tmel je částečně rozpustný ve vodě. Pokud je tmel vlhký, ztrácí pevnost a dochází k mnohem výraznější erozi (obrušování a odnosu jednotlivých zrn). Období lezecké sezóny je na pískovcích historicky dané a je i určitý klimatický předpoklad, že po 1. dubnu je již pískovec celkem suchý.

V některých oblastech je lezení umožněno až od 1.7. Proč?

Česká republika se vstupem do EU zavázala k ochraně všech volně žijících ptáků. Ptáci nesmějí být žádným způsobem rušeni zejména při hnízdění. Správa CHKO vyšla horolezcům vstříc a lezení na většině míst povolila už od 1.dubna. V několika menších oblastech, kde hnízdí nejvzácnější druhy ptáků (výři, sokoli, orli), lezení povolila až od 1.července. Jedná se většinou o okrajové a málo navštěvované oblasti, které jsou hustě porostlé vegetací a skály jsou navíc vlhké nebo porostlé mechy a lišejníky až do léta.

Proč je výjimka pro lezení krátkodobá a není udělována například na 10 let jako v jiných oblastech?

Český ráj je poměrně malé, ale značně členité území. Podmínky ochrany přírody se velmi často mění. Velká část území není dodnes přesně zmapována. Odhaduje se, že zde žije cca 30 tisíc druhů živočichů, jejich ochrana si může vyžádat komplexnější řešení než jen zákaz lezení na určitou věž. Vydávání výjimek v kratších horizontech umožňuje správě CHKO operativně reagovat na aktuální situaci v terénu.

Proč je někde zakázáno dělání prvovýstupů?

Prvovýstupy v některých oblastech jsou zakázány zejména z důvodu ochrany geomorfologie (členitosti) skal. Voštiny a železivce jsou svojí jedinečností vzácné a je nutná jejich trvalá ochrana. Na římsách a v dutinách skal hnízdí vzácné druhy ptáků nebo rostou zvláště chráněné druhy rostlin, ke skalám je zhoršený přístup v prudkých svazích náchylných k erozi, která ohrožuje společenstva zvláště chráněných rostlin při úpatí skal. Alespoň některé skály a stěny by měly zůstat budoucím generacím v původním stavu – neolezené a bez kruhů.

Bude docházet k uzavírání olezených cest?

Některé populární cesty (např. Údolní cesty na Blatník nebo Podmokelskou) jsou lezením značně zdevastované. Vzácný mikroreliéf (voštiny) už na nich většinou chybí nebo je značně poškozený. Důvod ochrany geologického charakteru v daném místě zanikl a nemá smysl takovou cestu uzavírat.

Může se tak ale stát například z důvodu hnízdění ptáků nebo eroze při úpatí skal. Pravděpodobnější je uzavírání celých oblastí než jednotlivých věží a cest.

Proč se nesmí používat chemické prostředky (magnézium a pod.)?

Jedná se často o cizorodé látky, které se v naší pískovcové oblasti v daném množství přirozeně nevyskytují. Správa CHKO nemá k dispozici přesvědčivou studii, která by jednoznačně vyloučila negativní vliv Mg na chemizmus půdy a vliv na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Nemáme ani přesvědčivé údaje o tom, že nedochází k rozpouštění Mg a následnému krystalizování v pískovcových tmelech. Hustota skalních objektů v Českém ráji je jiná než kdekoliv ve světě – na malém území je větší počet návštěvníků a tedy i potencionálních škodlivých činitelů. Dále používání jakýchkoli prostředků  (tedy i magnézia), které vedou k usnadnění výstupu, zvyšují frekvenci přelezů a tedy i zátěž mikroreliéfu konkrétní cesty, na kterou by bez jakékoli berličky šel menší počet lezců, kteří na ni už „dozráli“. Většina skal se nachází v nejcennějších částech území – v I. zónách a v přírodních rezervacích. V takovém prostředí by mělo docházet k minimálním negativním zásahům ze strany člověka.

Proč se nesmí lézt TR - „rybařit“?

Lze zopakovat totéž, co v předchozím odstavci. Usnadnění výstupu přivede na cestu větší počet lezců, zvýší její zátěž a urychlí tak její poškozování. Lezci, kteří pro danou psychickou i fyzickou obtížnost dosud nedozráli, se v cestě chovají jinak, než ti, kteří „na ni mají“. To lze snadno posoudit pouhým pohledem na jejich pohyby. Poškozování reliéfu je markantnější a rychlejší. Totéž platí i pro jištění druholezce.

Proč se nesmějí dojišťovat cesty?

Řada nových cest nad IX. stupeň JPK má kruhy dostatečně blízko u sebe, aby bylo eliminováno zranění. Lezení na pískovci je počtem malého množství jistících bodů typické. Nechceme, aby se lezení v chráněném území stalo masovou záležitostí. Docházelo by tak k větším škodám na mikroreliéfu, k erozi i k rušení ptáků. Bývalo dobrým zvykem, že pokud na nějakou cestu fyzicky nebo psychicky lezec neměl (chyběl morál), tak šel lézt něco lehčího. Cest je na to v Českém ráji dostatek. Dojišťování cest, u kterých došlo k poškození přirozeného jisticího bodu (např. ulomení hodin nebo skalního hrotu), je samozřejmě možné.

Jak je to s přístupem ke skalám?

Ve většině skalních oblastí v CHKO Český ráj není pohyb turistů a horolezců nijak omezen. Výjimku tvoří přírodní rezervace Prachovské skály, kde smějí mimo značené turistické cesty vstupovat pouze organizovaní horolezci, potom uzavřené oblasti typu masivu Sokolka u Branžeže a PR Apolena. Vždy je ovšem vhodné používat vyznačené přístupové cesty a eliminovat tak erozi a sešlap vegetace na minimum.

Kdo smí lézt v Českém ráji?

Podle Vl. nař. 508/2002 Sb. se smí horolezectví v Českém ráji provozovat jen se souhlasem Správy CHKO. Lézt tedy smí pouze držitel souhlasu. Centrálně je souhlas udělován členům U.I.A.A. a ČHS. Držitelem souhlasu jsou i vysoké školy z Liberce a Hradce Králové, zásahová jednotka Policie ČR, Hasiči Královéhradeckého kraje a několik cestovních agentur.

Kvůli jakým zvláště chráněným druhům je také omezováno lezení?

vláskatec tajemný – kapradina na povrchu skal
osladič obecný – kapradina na povrchu skal
orel mořský (2 páry)
sokol stěhovavý (6 párů)
krkavec velký
výr velký
čáp černý

Proč není z důvodu hnízdění uzavřena jenom dotyčná cesta s hnízdem, ale je uzavírána celá oblast (event. sektor)?

Životním areálem dravce je celé skalní město v řádech km2. Dravec pro lov nebo zpracování potravy často využívá vyvýšených skal a stromů v širším okruhu samotného hnízda.

Dojde v budoucnu k povolení lezení pro širokou veřejnost?

Současná legislativa neumožňuje povolit lezení v Českém ráji všem (není vyřešeno, kdo může zastupovat ve správním řízení všechny občany ČR). V případě, že by došlo k její změně nebo jinému právnickému výkladu a povolení lezení „pro všechny“, dá se předpokládat zpřísnění podmínek pro výkon horolezecké činnosti a uzavírání nejcennějších území.

Jakým způsobem S CHKO kontroluje dodržování podmínek souhlasu s horolezectvím?

Na dodržování zákona o ochraně přírody dohlíží pracovníci České inspekce životního prostředí, pracovníci Správy CHKO a stráž přírody. Stráž přírody zajišťují profesionální i dobrovolní strážci. Všichni z výše uvedených jsou veřejnými činiteli a mají oprávnění legitimovat osoby podezřelé ze spáchání přestupku a ukládat na místě blokové pokuty. Správa CHKO disponuje několika proškolenými odborníky, kteří ovládají horolezeckou techniku a provádějí v rámci různých výzkumů a dokumentace stavu přírody i kontrolu dodržování podmínek.

Jaké nástroje má S CHKO k dispozici pro řešení nedodržení podmínek?

Pokud někdo porušuje podmínky nebo není členem ČHS (nebo U.I.A.A.) a byl přistižen při výkonu horolezecké činnosti, většinou se na něj pohlíží jako na osobu, která dle ust. § 87 odst. 3. písm. n) zákona vykonává činnost zakázanou nebo vykonává činnost pro kterou je vyžadován souhlas Správy bez tohoto souhlasu. Za tento přestupek lze uložit sankci až do výše 100.000,- Kč. V případě současného porušení ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze uložit pokutu až dvojnásobnou. Na sankci může navazovat povinnost odstranění následků nebo provedení náhradního opatření. Přestupek lze řešit i na místě udělením blokové pokuty v maximální výši 1000,- Kč. Pokud jde o závažné porušení podmínek členem ČHS, bývá o takovém jednání informován i ČHS. Správa (event. strážce) má ze zákona pravomoc zastavit na místě rušivou činnost. V případě vážného porušování podmínek souhlasu s provozováním horolezectví ze strany ČHS Správa CHKO může zrušit platnost tohoto souhlasu pro ohrožené skalní oblasti či celé území CHKO Český ráj.

Jak je to s horolezci, kteří nejsou sdruženi v U.I.A.A. nebo v ČHS?

Vládní nařízení 508/2002 Sb., stanoví, že horolezectví smí na území CHKO Český ráj provádět pouze držitel souhlasu Správy. Pokud lezec není zastupován některým z výše uvedených subjektů, může požádat Správu o individuální souhlas. V žádosti musí stanovit kde, kdy a za jakých podmínek hodlá lézt. Žádost bude vyřízena ve správním řízení, pravděpodobně s ústním jednáním a místním šetřením. Ze zákona se k takovému řízení vyjadřují všichni majitelé dotčených pozemků, obce a přihlášená občanská sdružení. Vyřízení takové žádosti je administrativně, časově i finančně  náročné (účastníků může být i několik set). Podmínky případného souhlasu (který Správa může ale také nemusí udělit) budou ve většině případů podobné podmínkám souhlasu pro ČHS (podmínky jsou nastaveny tak, aby eliminovaly na minimum možné škody na zákonem chráněné zájmy). Zájemce tak vyjde časově i finančně lépe, když si zaplatí například individuální členství v ČHS nebo využije nabídky některé z cestovních agentur, které už obdržely souhlas.

Jak je to s výcvikem nováčků?

Pokud jsou členy ČHS nebo U.I.A.A., pohlíží se na ně jako na běžné horolezce a za stanovených podmínek mohou na území CHKO běžně lézt. Pokud členy nejsou, je situace obdobná jako ve výše uvedeném případě.

Pozn.: toto stanovisko je vyjádřením Správy CHKO Český ráj k roku 2011, díky novým přírodovědným poznatkům a situaci v daném území se může v průběhu let měnit a nemusí být totožné se stanoviskem orgánu ochrany přírody z jiných zvláště chráněných území.




TJ Český ráj
428 historických fotek

Foto: 3-4538 Příhrazy - Barberina - Údolní stěna

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2017
kontakt: Zdeněk Strnad