Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
1
Lezecké podmínky:
Skály velmi mokré,
lezení zakázáno!

Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Archiv aktualit serveru hruboskalsko.cz (2005)
2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020,

  PF 2006
  Sezóna na umelé stene
  Blahoprejeme !
  Neplatici
  PRÍSPEVKY NA ROK 2006
  ORIENTACNÍ ZÁVOD
  Skalák pro lezení uzavren !
  Orientacní závod pražských horolezcu
  Vzpomínkové setkání
  Výcvik zimního lezení
  Rekord denního poctu návštev serveru hruboskalsko.cz prekonán!
  Zavírání Skaláku 2005
  
  Další desítka v Drackách
  Meteora 2005
  
  80. výrocí prvovýstupu na Taktovku
  Prachovská 24
  Detský den 2005
  
  Zemrel Slavoš JIRENA
  Skalní muž
  Skalní muž 2005
  Meteora 2005
  Inzerce
  Snímek družice METEOSAT
  Vypnutí ikony 'Pekná cesta' v Evidenci cest Hruboskalska
  Stále ješte hnízdej ...
  Filmový festival v Jicíne
  Nekolik 'zelených' poznámek (2.vydání)
  HNÍZDENÍ POŠTOLEK !
  Nová ikona pro zrušené cesty !
  Ztráty a nálezy
  Jirka Novák oslavil šedesátku (2. vydání)
  Najdete se ?
  Doplneny fotogalerie k jarním zájezdum do Francie.
  Otvírání Skaláku 2005
  Otvírání Skaláku 2005
  Uskutecnil se oddílový zájezd na Kozelku.
  Oddílový zájezd na Kozelku
  Sezóna ve Skaláku zacala
  Zimní sezona na stene
  Valná hromada CHS
  Situace v oblasti
  Nové kapitoly v sekci Metodické materiály (2.vyd)
  51.rocník Zlatého cepínu (2.vydání)
  Evidence cest naplnena (4. vydání)
  Výrocní schuze TJ Ceský Ráj
  Schuze správcu oblastí
  Poslední verze Pravidel
  Probehla schuze VK Hruboskalsko
  Hospoda na Koupáku je otevrena
  Lavina !!! Nový záznam v sekci Metodické materiály
  Výzva k zaslání Protokolu o prvovýstupech !
  60. výrocí popravy J. Smitka a bratru Chlumových
  Zimní sezóna na stene v hale TSC Turnov
  Koupák bude !
  Meteora- 6.díl
  Meteora- 5.díl
  Meteora- 4.díl
  Pruvodce Klokocí na webu
Meteora- 6.díl
Západní sektor
Prestože veže této oblasti nepatrí v Meteore mezi nejvyšší, je u lezcu velmi oblíbena pro velkou koncentraci krásných výstupu s délkou kolem sta metru. Sektor se nachází nad Kastraki na levé strane údolí Paleokranies (pri pohledu zdola) a je vymezen silnicí ke klášterum na jedné a severním sektorem na druhé strane. Západní cásti Meteory dominuje obrovský masív kláštera Metamorphosis.



Oblast zahrnuje témer ctyricet veží s takovými perlami, jakými jsou beze sporu veže Glocke s kultovním výstupem Glockenspiel VI (Zvonkohra), Kelch s jeho Eiertanz V+ (Tanec mezi vejci) a Ypsiloterafels s krásnými výstupy v jihozápadní stene.


Koncentrace pred výstupem na Batalogiannifels, v pozadí silueta Kalicha.


Vydáme-li se ke skalám z Kastraki, nemužeme po levé ruce minout rozlehlou vež Doupianifels.


Pri pohledu z Heiliger Geist vzbuzuje Doupianifels dojem, že se pri horotvorném procesu roztekla a ztvrdla.

Na vež dnes vede nekolik desítek cest s délkou od 60 do 120m. Bezesporu nejlezenejší (možná i v rámci celé Meteory) je pozvolna se naprimující Ostkante VI (Východní hrana). Tak, jak stoupá strmost steny, zvyšuje se i obtížnost úseku. Po trojkovém rozpinkání v první délce se plotna trochu naprímí. Druhý úsek má jedno místo ohodnocené V se stejne težkou prímou variantou. Na štandu v sedle u ruiny kláštera zacíná nejtežší pasáž kolmé stenky (VI), nad kterou již snadno vyjdeme na vrchol. Podél cesty je možné slanení.


Výhled z Doupiani korunuje skupina veží u Kalicha.


Pri pohledu od východu se nám vychozená pešinka Ostkante prímo nabízí.

V údolní stene lze považovat za klasický výstup Südostwand VII- (JZ stena). Cestu dnes križuje spousta variant a naprímení, vetšinou rajbasového charakteru. Vpravo od tohoto smeru lze spatrit trhlinu ve strope jedné z jeskyn. Tou vede dnes nejtežší cesta na vež oklasifikovaná IX-. V náhorní (severní) stene veže si cesty vybraly za své smery vetšinou spáry a žlábky.



Odbocíme-li za Doupiani vlevo kolem vinice, dorazíme po chvilce k hrebenu veží, na jehož zacátku stojí Batalogiannifels. Její steny jsou vysoké jen mezi 20 a 40 metry. Díky tomu se Vám snadno stane, že vež prehlédnete. Vede však na ni nekolik sportovek, které stojí za vylezení.


Vež neprehlédneme jen díky tomu, že se pod ní nachází parádní šroták. V pozadí pohorí Koziaka.


Hned za Batalem se hrde tycí obdoba Tisského Strážce, vež Echofels. Osmdesátimetrový špalek si získává svou vážnost i skutecností, že nejlehcí cesta na nej vedoucí nese klasifikaci VII UIAA.



Všechny cesty na vež jsou parádne odjišteny, je ale potreba vedet kudy v neprehledném vrcholovém bramborišti lézt. Pri prelézání Nordwand VII (Severní stena- první cesta na vež) jsem se v záverecné délce rídil skaláckým citem ( na co tahat pruvodce, ne) a ten me obdaroval úžasne lámavou diretkou. I lovkyne perel by mne závidely, jak dlouho jsem nedýchal.


Vrcholové partie Nordwandu pri pohledu z Glocke.

V západní stene vedou ze stejného nástupu dve linie. Vlevo ubíhající Risky Dancer VIII-. Šikmo vpravo ke žlabu smeruje Pinioswand VII+.


V jižní stene, hned za pasteveckou boudou (ne, to opravdu není chata místního horolezeckého sdružení), je videt krásná linie vodního splazu. Presto, že je opatrena nýty, jedná se patrne o projekt.


Bischofsmütze je dalším objektem v této skupine. Stojí na ní za povšimnutí úžasná jižní stena, kterou klickuje Metéoritenweg. VI-.



Z opacné strany naprimuje klasický Nordwand V+ cesta Die Tyrannis des Theagenes VI, pri jejímž prelezu jsme zachytili dvojici Reku. Poté, co z vrcholového komína spustil prvolezec lavinu kamení, zatroubili na ústup.


Skupina veží Hirtenturm a Zvilingstürme me nezaujala, ale za ní stojící Glocke (Zvon) je kapitola sama pro sebe. Práve proto jsem se rozhodl zaradit jej samostatne.





Bezprostredne za zvonem pokracuje rada veží peknou jehlou Piniosturm. Na tu jsem si ze Zvonu vyhlédl soustavu spár v JZ stene – Glockenseitenrisse VII-.


Pohled do Glockenseitenrisse na Piniosturm ze Zvonu. Odsud to ješte vypadá lákave…

Po ochutnání nástupového komína, kde každým krokem okradete stenu o kilo šterku, jsem si nechal zajít chut. Cesta asi vyžaduje víc osobní sebekázne. Tak snad príšte…

O co pusobiveji vež Falkenturm vypadá, o to méne zajímavého na ní vede.


Pohled na Falkenturm od jihozápadu.


Kelch a Echofels na výrezu pres údolí z veže Heiliger Geist.

Chcete-li vytvorit TOP nejlezenejších cest v Meteore, urcite mezi nimi nesmí chybet Eiertanz V (Tanec mezi vejci) na Kelch (Kalich).



Parádní 80m dlouhá bramborovitá plotna koncí tak jako ostatní cesty na predvrcholu Kalicha.


Hríbek, tolik typický pro predvrchol Kalicha.

Odtud, na hlavní vrchol, lze pokracovat už jen jedním smerem. Desetimetrová záverecná stenka byla puvodne prelezena technicky (A1), dnes už se však bežne leze volne (VI+). Dalece nejcastejším stylem však zde je kombinace obou technik, v duchu hesla „hlavne vrchol“.


Dvojice Frantíku v 1. délce.

Vrcholová stenka pripomíná spíš jemnozrnnou žulu, na typické brambory, co si pamatuji, zde nenarazíte. Po nepríjemném prepadu a privítání s 1. nýtem následují 3m v trhlince (prsty drží lépe než coky). Ruckováním v rímse vlevo se dostanete k záverecné spárce. V té se, slovy klasika, nekolika ladnými kroky protancíte až na vrchol.


Vrcholový viklan vypadá zajímave z každého pohledu.

Pri pohledu od Kalicha vpravo se výška sten zacíná rapidne zvyšovat. Prvním kopcem je Weinbergwächter, který je spíš (jak název napovídá) zajímavejší pro botaniky než pro lezce.



Jeho steny jsou z vetší cásti pokryty tím zeleným plazivým a krom povinné „normálky“ – Talweg V s nekolika variantami, si cestu novým smerem jen tak nekdo neklestí.

Dále vpravo vycnívá mezi skalami, spárou protatá, údolní stena Kastrakiturm. Stovky kavek, které do ní neustále nalétávají, dodávají veži punc strašidelnosti a tajuplnosti.



Vzhledem k tomu, že jsme údolní spáry lezli a nafotili, napíšu o veži samostatne.

Neprehlédnutelnou deltovitou deskou na úpatí skal je údolní stena Geierwand ( o té též samostatne).


Nad ní se jako výstražný prst tycí více než 150m vysoká jehla Teufelsturm (Certova vež). Nejlehcí cestou na ni vedoucí je Nordwestweg V+ a jedním prvovýstupem se na ni podepsala i ceská dvojice R. Velíšek a J. Janáš (Talpfeiler, nebo také Sommerspaziergang VII-). Jak symbol v pruvodci napovídá, krom kruhu na štandech v ní mnoho železa nenajdete. Až me to zacíná pripadat, že symbol „!“ neznací špatne jištenou cestu, ale ceské autorství. Ale nakonec, proc tam ty hemberky dávat, když to jde bez nich taky.

Pryc z metodiky!



V další skupine veží nalezneme to nejvyšší, co tato strana údolí nabízí.


Pri pohledu z Geierwandu vypadá vrchol Teufelsturmu jako vyretušovaný podle pravítka (viz manuál Photoshopu, str. 148).


Nejhezcí je však ze zeme pri západu slunce.


Vedle Teufelsturmu se nachází oblíbený cíl všech lezcu, vež Ypsiloterafels.


Oba sousedi, Teufelsturm a Ypsiloterafels.

Asi se Vám nestane, že byste v údolce nikoho nezahlédli. V ní vedoucí cesty jako Westkante VI, Himmelsleiter VI, ci Missing Link VI+ už dávno zlidovely a staly se povinností každého lezce v tomto údolí.


Odspodu vypadá levá hrana Ypsila (Westkante) obzvlášt pusobive.


Pohled na vež z vrcholu Geierwandu. Záber zkazila dva dny trvající mlha z požáru za mestem Kalambaka.


Za touto skupinou se nachází obrovské veže Bulataturm a Orgelpfeifenwand, na jejichž pruzkum ted casu nezbylo (snad príšte).


O co zajímaveji jehly Anapafastürme vypadají, o to méne jsou lezecky využívané. V pozadí údolní stena Ypsiloterafels.


Skupinu k východu uzavírá Varlaamturm s obtížným výstupem v údolní stene Schweizer Roulett VIII+ a skupinka jehel Prodromosfels.


Veže Prodromosfels.


Pod obrovskými masívy klášteru Metamorphosis a Varlaam se na záver presuneme do údolícka Plakes Arsaniotikes.



V údolícku jsem osobne nebyl (fotky porídil Zdenek), ale co pri príští návšteve nesmím vynechat, je jehla Katzenkirche (Kocicí kostel). Vedou na nej, jak pruvodce ríká, dve hrany- obe za VII-.


Pohled na Kocicí kostel od jihozápadu.


Dalšími vežemi v údolí je rajbasová kobliha Katzenbuckel (cesty II-V), Osterei, Kapuziner, Lämmertürmchen, Schildkröte a Weisenwächter. Vpravo nad Kocicím kostelem je poslední vež skupiny, Mulifels.




Tím výcet veží západní skupiny dospel ke konci. Príšte si držte klobouky, pojedeme do jihu.





Príšte: Jižní sektor.


TJ Český ráj
431 historických fotek

Foto: František Porcal, 1947

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2020
kontakt: Zdeněk Strnad
Jimmy