|
|
|
| Archiv aktualit serveru hruboskalsko.cz (2008) |
2005,
2006,
2007,
2008,
2009,
2010,
2011,
2012,
2013,
2014,
2015,
2016,
2017,
|
J.Kukla: Životopis Rudolfa Hankeho
Rudolf Hanke je natolik zajímavá osoba, tak jsem se rozhodl sepsat to, co o tomto cloveku vím. Informace jsem cerpal z fotokopií osobních dokumentu, výpovedí svedku, clánku, lezeckých pruvodcu a z jeho autobiografického románu Steile Pfade.
Rudolf Hanke
Vynikající horolezec své doby se narodil 28. brezna 1903 v Labské Stráni (dum cp. 51). S kamarádem jako malí kluci zkoušeli lézt ve skalách pod Labskou Strání. Své první horolezecké lano získali za brigádu, v hostinci u vyhlídky Belvedér. Lano zde prý zustalo po saských lezcích, kterí jej po bujaré oslave zastavili, protože nemeli cím zaplatit zkonzumovaný alkohol.
Rudolf už od mládí nemel lehký život. Pocházel z velmi chudých pomeru a casto musel spíše než lezecké výstupy rešit problém, kde sežene nejakou obživu. Když mu však zbylo trochu casu, trávil ho ve skalách. Ve svých dvaceti letech vystoupil z církve a stal se bezvercem, v nedeli nechodil do kostela a mohl jediný volný pracovní den venovat lezení. Své první prvovýstupy zacal uskutecnovat, když mu bylo 22 let. Postupne se také setkal s ostatními horolezci a hlavne pak s Herbertem Köckritzem, rodákem z Hermsdorfu u Bielatalu, s kterým založili SBKV (Sasko – Ceský horolezecký klub). Spolu uskutecnili zrejme svuj nejslavnejší prvovýstup – Starou cestu na Taktovku v Hruboskalsku. Monumentální pískovcová jehla se v té dobe zdála nedosažitelná a i dnes má cesta klasifikaci VIIb, což byl tehdy špickový výkon. Podle svého oddílu ji pojmenovali SBKV Nadel (Jehla SBKV), název se ale neujal. Taktovka však nebyla jedinou veží, na kterou udelal Rudolf Hanke v Hruboskalsku Prvovýstup. Dalším známým výstupem je treba Jeschkeho stena na Kapelníka za VIIa. Cestu vylezl strídave s Erichem Jeschkem v roce 1934. To byl jeden z jeho posledních známých prvovýstupu.
Prispíval také do saského horolezeckého casopisu Berg Frei, kde napríklad napsal clánek o jeskyních v pískovci, které dobre znal z okolí Labské Stráne. Jeden cas si privydelával tak, že delal v místních jeskyních pruvodce.
V tricátých letech se úcastnil kolportace politické, protifašistické literatury pres hranice do Nemecka. Za tuto cinnost byl v cervnu 1932 zatcen ceskými úrady a veznen v Litomericích, aniž by mu bylo sdeleno obvinení. Na protest proti tomu zahájil hladovku. Jeho prípad se dostane dokonce 23.2. 1933 na program 197. schuze senátu CSR. Díky tomuto veznení nestihne úcast na plánované expedici do Kavkazu. V cinnosti však pokracuje i po propuštení. Po pripojení Sudet k Ríši je nekolikrát vyslýchán na gestapu, ale nikdy mu nebude nic prokázáno. Presto se jako politicky nespolehlivý musí každý týden ohlašovat na úradovne decínského gestapa. V dobe války pracuje jako pumpar u benzínové pumpy v Podmoklech, která stávala v místech dnešního hotelu Grand. Zde plní funkci duležité spojky pro místní odboj.
Jako antifašista má možnost po válce zustat v CSR, ale presto odchází do Nemecka. Žije v meste Tambach–Dietharz, více jak 300 kilometru od Decína. V roce 1960 mu vychází v Berlínském nakladatelství autobiografický román Steile Pfade (Strmé stezky), v nemž popisuje svuj predválecný osud, život v Labské Stráni, ale také bídu v dobách ekonomické krize a pozdejší boj s fašismem.
Na sklonku života ho touha po rodném kraji privádí do Labského údolí naposledy. Dne 14.3. 1976 je jeho telo nalezeno v blízkosti masivu Sklenený vrch. Výpis z knihy úmrtí hovorí strucne „Podle pitevního nálezu se jedná o otravu barbiturany DN 967.“ Rudolf Hanke ve veku nedožitých 73 let definitivne spojuje svuj život se zdejším krajem.
|
|
|
Foto: Milan Meier, lezení na písku.
| Fulltext vyhledávání v článcích: |
|
|
