Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
4
Lezecké podmínky:
Skály suché,
lezení povoleno!

Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Archiv aktualit serveru hruboskalsko.cz (2015)
2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017,

  Cestovní pripojištení CHS
  Pavel Stríbrný a Pavel Šcevlík (1984): Zamyšlení nad Skalákem (2. vydání).
  Lezení na stene
  Pozor na cesty Petra Prachtela!
  Placení známek na r.2016
  Na Hruboskalsku letos nejlepší lezecké podmínky od roku 2006!
  P.R.A.C.H.T.E.L.
  Skalácký duatlon 2015
  Nové sekce na serveru hruboskalsko.cz
  Detský den 2015
  SKALACKÝ DUATLON a SKALÁCKÉ PRAMENY
  Koupák zase žije
  Tenkrát v ráji
  ŠKOLENÍ 2015
  ABBA trip podruhé aneb Bohuslan 2015
  O Smitkuv poklad 2015
  Valerian Rišik Karoušek - sochar a horolezec
  Meteora- jaro 2015
  Meteora- podzim 2014
  Informace o FHFCR
  OTVÍRÁNÍ SKALÁKU 2015
  Jarní oddílový zájezd- NEW
  ÚDRŽBA 2015 - PREDNÍ SKALÁK
  CHATA
  Zimní metodický víkend
  30. výrocí úmrtí Jošcíka
Tenkrát v ráji
Zcela mimo lezeckou pozornost byla 5.kvetna  slavnostne pokrtena kniha od J.Urbana Tenkrát v ráji. Román o Joskovi Smítkovi. I když se nejadná o litareturu faktu tak jsem si,  postižen badatelskou historií o Skaláku,  knihu hned koupil a pres víkend precetl....

A muj komentár: "Ješte že se toho Joska nedožil!"

V dnešní dobe žijí pouze dva horolezci, kterí se s Joskou ve skalách potkali a meli možnost s ním zažít pár chvil - Bohumil Svatoš a Drahoš Machan. A i Drahoš z této knihy nebyl nijak nadšen.
 
Zde je vyjádrení Drahoše Machane k této knize:
 
"Presto, že  život  Josefa Smítka byl relativne krátký- pouhých 24 let –  skrývá v sobe znacne široký prostor k posuzování a vlastnímu ocenení bohatých událostí a skutecností známých horolezecké verejnosti.  

Josef Smítka se stal  nespornou ikonou pískovcových horolezcu  Ceského ráje, zvlášte pak u nejstarší generace „ kamarádu ze skal“.  Jeho príbeh je lákavý a bohužel náchylný k odklonum a deformacím  pameti verejnosti. Zejména pak informovanému ctenári musí vadit, že legendy  o jeho živote jsou  prizpusobovány predem cíleným zámerum. Ani obsah obecne používané floskule o tom, že román není dokumentární zpracování príbehu,  by nemel  pomíjet nezpochybnitelná fakta, která práve z Josefa tu ikonu vytvorila. 

Témer všichni kamarádi, kterí dramatické události, o nichž se „román“ zminuje, jsou již na onom svete. Proto spolecenské povedomí o výjimecnosti Smítka u mladší a soucasné generaci horolezcu muže být knihou Tenkrát v ráji, a zejména pak predpokládaným filmovým zpracováním v pojetí autora Josefa Urbana, silne odkloneno od toho, co opravdu bylo a jaký Joska byl. Konkrétne v knize použitá jména osob, na než si dosud mnozí horolezci pamatují a také nekteré faktické a všeobecné tradované momenty príbehu, moje obavy jedine posilují. 

Príbeh Josefa Smítka je  bytostne spojen s mým mládím ve Skaláku, že bych mohl na papír uvést desítky kritických pripomínek k obsahu. To však není treba a také není zámerem mého hodnocení, i když nekterá upresnení by kvalitu knihy zvýšilo.

Milenecký vztah Josky a Vlasty Štáflové byl zajisté všeobecne známý a možná i hodný literárního zpracování. Vlasta byla mimorádne krásná a pritažlivá žena a jejich vekový rozdíl byl považován za absurditu, avšak nebyl v žádném prípade Smítkovou hlavní životní událostí.  Osou Smítkova krátkého  života byl silne levicový filozofický životní názor , který spolu bratry Karlem a Václavem  Chlumovými, Chroustem – Procházkou, Fifanem - Vodhánelem a dalšími kamarády vytvárely mezi mladými lidmi v Turnove všeobecné uznávanou sílu. Byl to neodmyslitelný a  nesmiritelný  odpor k nemecké okupaci a nemeckému živlu. Protesty a nenávist k hitlerjugend  se u nich projevovali  fyzicky již pred válkou. Ten pak ve válce smeroval k cíleným akcím sabotáží proti okupacní mocnosti. Bohužel, nezkušenost, duverivovost a prílišná neopatrnost prozradila tyto zámery a privedla mladé horolezce k tragickému konci.  

Tento kruciální životní rys v knize Urbana chybí zcela a naopak se do príbehu príliš násilne a nelogicky montuje vazba na nemecké horolezce. Ke kritice tohoto výpadku antinemeckého vztahu musím priradit zcela mne neznámou vazbu na ruského partyzána Vasilije. (Na prelomu let 1944 – 45 pred Smítkovým zatcením ve Skaláku ruský voják nemohl být. To se stalo až po „pochodu smrti“ Ceským rájem asi v únoru 1945. Nekolik zbehlých ruských zajatcu a utecencu ze SNP se ukrývalo v lese u Holubova-Kopicova statku.)

Zcela chybí nezpochybnitelná aktivita Josefa Smítka pri zavádení „porádku“ ve Skaláku. Byl iniciátorem prípravy horolezeckého pruvodce, popisu a zmapování skal a jeho „zednická“ cinnost se zdaleka neomezovala jenom na vytloukání nadbytecných  kruhu. Za jeho velikou zásluhu musíme uvést  výchovu další generace pískovcových lezcu z Turnovska. Patrí k nim napr. Kujan – Janku,, Alik - Graf, Rišik Karoušek a další. Hrde se hlásím, že jsem i já   také patril ke skupine „mašovských“ lezeckých mrnat, které takto také Joska prvne nazval, považovali Smítka za Pánaboha lezení. 

V padesátých létech o živote a významu Josefa Smítka vyšla práce tehdejšího predsedy horolezeckého svazu Štyrzy „Kamarád ze skal“. Tato útlá brožovaná knížka je v soucasné dobe nekterými horolezci, kterí válku nezažili, kritizována za urcitou poplatnost tehdejší dobe. I kdyby se dalo nalézt urcité zrnko pravdy na této kritice, byla to nesporne záslužná práce, která patrí do kategorie dobré literatury faktu a stala se po dlouhá léta uznávaným zdrojem informací o skutecném živote Josefa Smítka. Popis z pera Štyrzy šíreji a objektivneji popisuje situaci kolem událostí , které se behem války udály ve Skaláku než príbeh  v knize Josefa Urbana Tenkrát v ráji." 

... toliko tedy Drahoš Machan.
 
Ješte malý dovetek:
Na obálce knihy je zobrazen Joska  s veží  Labská panna (pretocenou). Netušil jsem že "ráj" ve kterém Joska lezl se nachází i v Labáku... Asi jsem špatne studoval historii budu to muset napravit!

Tomáš Flanderka
 
 
 


TJ Český ráj
430 historických fotek

Foto: Z natácení filmu Svítí slunce? Zády kameraman a režisér Jan Špáta, leze Josef Kuhn, Suché skály, 1970

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2018
kontakt: Zdeněk Strnad