se za úcasti 24 clenu, vcetne manželek a capartu, uskutecnil do Skal v údolí Doubravky u Chotebore o  víkendu 17.-19. dubna 2015.

Ubytování bylo  zajišteno v domove mládeže v Chotebori (á 300,- se snídaní). Predpoved pocasí byla mizerná, bylo chladno, lec nepršelo. V pátek jsme se sešli v sestave: Gomiovi (4), Loudovi (3), Dedasovi (4), Houmlovi (3)  a Holisovi (4).

Tak jsme mohli v sobotu vtrhnout do údolí. Zacali jsme v sektoru u Mašinky. 

Tomáš v príprave na místní "pecicku" - Raficka V+ (RP 7-)

Houml na vedlejší stene - Previslé v ceste Šurka VI.

O tvrdosti místní klasifikace jsme se presvedcili velmi rychle, odkaz pana Walzenbacha je stále živý. Sestavu behem dopoledne doplnili Šoumeni (2) a Michal.

Po vyblbnutí na kratších jsme se adrenalinovým presunem premístili k místnímu klenotu, 40metrové Hradní stene.

Tam už sportovali další úcastníci: Bojsa a Nedoriovi (3).

Nedori v klícovém míste Blizard 7+.

O predjednání ubytování, ale hlavne o pruvodcovské služby se nám skvelým zpusobem staral místní guru- David Kroupa (vlevo).

Rodice meli s detmi plné ruce práce.

Houml v previse cesty Rekviem  V.

Po lezení zasloužená véca v restoránu a presun na ubytovnu. Díky Dedasovi jsme s sebou meli soudek Rohožky, tak jen sehnat obsluhu.

To se nakonec podarilo a už jsme se mohli odávat spolecenským tématum.

Na nedeli byla v plánu oblast Koukalky. Hrebínek stenek do 10m byl pro spolecenskou akci tohoto typu ideální, k lezení se dostali i deti.

Michal v Rafanovi III.

Tomáš v ceste Nešpory VI, vlevo Bojsa pokusuje Cerveného korzára VI.

Každý si musí svého koníka vytrénovat. 

Homlata cekají až se uvolní neco porádného.

Bojsa v místní tradicní ceste Pravý pilír VI.

Záverem snad tolik: už jsem v živote navštívil mnoho horších oblastí, matroš to byl peknej, v horším pocasí jsem už také lezl, rekl bych príjemné doplnení vzdelaní. A údolí, samo o sobe, parádní.

Tak zas za rok. Treba.

Cus CK Gomi