Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!
4
Lezecké podmínky:
Skály suché,
lezení povoleno!

Skály
Co je potřeba vědět a znát,
když jedu lézt na
Hruboskalsko?
Archiv aktualit serveru hruboskalsko.cz (2016)
2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017,

  Památce nadšeného horolezce a dobrého cloveka - Jaroslav Kysela 29.4.1930 - 6.2.2012.
  Nový balícek od CHS
  Výrocí Skaláku - Prukopnický cin
  Družba s LKP v Chamonix
  Krest kalendáre AKTUALIZACE
  Made in Skalák - Lezecký kalendár na rok 2017
  Lezení na stene
  Kolekce fotografií Milana Meiera
  ZAVÍRÁNÍ SKALÁKU
  POVL 30.9. - 2.10.2016 - Setkání prátel lezení po vlastním.
  ŠKOLENÍ OSAZOVÁNÍ JIŠTENÍ
  Prachovská 24 hodinovka
  SKALÁCKÝ DUATLON a detský beh ,,SKALÁCKÉ PRAMENY
  Den duhy - detský den 2016
  Skalní muž - 2. aktualizace
  P.R.A.C.H.T.E.L.
  Zapisování Prvovýstupu
  Norsko - Setesdal
  Skalní muž 2016
  Století turnovského skautingu
  Meteora 2016
  Horolezecký festival Ceský ráj 17.-19.6.2016
  Hovada mezi hovady – výlet do Cochama.
  Bretislav Slávek Vorel
  Zápis z jednání OVK hruboskalsko
  CDP - Ctitelé dobrého piva
  Schuze OVK a správcu oblastí
  Tradicní jarní zájezd
  Otvírání Skaláku 2016
  Kapellmeister-Kapelník
  Výrocní schuze TJ Ceský Ráj
Norsko - Setesdal

Na doporucení porízku ze švédského Bohuslanu, který jsme vloni a predloni navštívili, jsme rozhodli prubnout lezení v norském údolí Setesdal.

obálka pruvodce od Hanse Weningera

 

Jedná se o 80 km dlouhé údolí, 150 km od trajektu, poseté žulovými dómy s výškou sten i 700m. Cesty tam povetšinou delala saská parta, jejichž styl známe z Meteory, tak by to mohlo mít nejakou kulturu. 

V 1. aute jsme cestovali: Blesk, Gomi, Loudásek a Herka. 2. vozidlo obsadili  litomerický Žíža, Ála Drahonovská s Irenou Šternberkovou a ostravská Jarka Cuberková. Po dálnici na severní cíp Dánska (od nás 1100 km), pak trajektem pres 100km úžinu do norského Kristiansandu. Ten stál bratru 200 E (obe cesty)  na vuz a 4 osoby .

Jarka s Álou na palube.

 

Po dvou hodinách na palube jsme vyjeli na území tolik odlišné od dánské roviny. Kopce, žula jezera.

Nejvetší jezero v údolí,  40km dlouhé, Byglands fjorden.

 

Další, jak pres kopírák, Araksfjorden. A všude mrte žuly.

 

200m vysoký, mezi místními trpaslík, vodopád Reiarsfossen.

 

Po 2 hodinách v aute jsme byli u "našeho" baráku. Z domova jsem objednal apartmán 4+1 za 1100 Kc / den netuše, kde presne v údolí bude. Po rekognoskaci jsme zjistili, že je 200m od nejlepší steny v údolí.

Brokke Alpincentrum

 

Naše stena z dáli, 400m vysoká, 1500m široká s cca. 200 cestami. To by mohlo na rozpink stacit. 

 

Už 1. vecer jsem musel upustit ze své zásady. Piju až po setmení. To bych se ale nacekal. Od pulnoci bylo šero do 3 hod., tady ve stene zatmí jenom pitomec.

Naše stena od baráku, sektor Soccer. Žíža balí.

 

1. den ráno jsme vyrazili otuknout klasifikaci. Je v UIAA, ale kdo ví ? Cesty jsou povetšinou rajbasové, místní šutr v podstate nezná spáry, dojištuje se jenom za šupinami (rozumej flakes) ruzných velíkostí (20cm - 20m). V pruvodci je uvedena i psychická klasifikace E0 - E3 a je-li cesta sportovní, tradicní ci kombinace obého. 

Po dvou jednodélkových 6- E2 v sektoru Soccer, jsme se rozhodli zkusit neco vážnejšího. V techto cestách bych si brzy utrhl achilovky i sebevedomí.

S Liborem pod nástupem. Kdo, kam ? 

 

S Herkou jsme vybrali vpravo vedoucí, 6 délkovou linii Goldgraber 6 E3, Blesk s Liborem vytvorili samostatnou dvojku za námi.

Plotýnka ve 3. délce pod famózním koutem.

 

Predpoved, kde jinde než na norech, plech celý týden. 

Lec druhý den ráno pršelo. Ve 3 odpoledne (tady se spechat nemusí) jsme se rozhodli, podívat se na 60km vzdálený útes Kjerag, známý predevším zemskokany a vážnými výstupy v tradicním stylu.

Cestou pres 1000m vysoké sedlo Fosselega probehla schneebitka.

 

Jarka, Žíža a Irena na norské pláži o kousek vedle a týden pozdeji.

 

Po vysolení 150NK ( 450 Kc) za parkovište a petikilometrovém pochodu pres tri údolí jsme došli na hranu kilometrové steny.

Stenou tece vodopád Kjeragfossen, jež je se svou výškou 715m  24. nej na svete. Z vrcholu navazujeme telemost s Nedorim, kdeže tu stenku zapytlil. Prej že tam, jak je na 1. štandu cervená lanovice. Aha.

 

Ála po té, co nebyla norskými úrady zarazena do penzijního systému, zvažovala, co dál se životem.

 

A Blesk zas machroval, že umí prima námorníka. Kecali oba.

 

Další den pršelo jen ráno, odpoledne jsme vyrazili do asi 10 km vzdálené oblasti Restefjell. Pruvodce ríká, že v sektoru Dry Heat se dá brzo po dešti.

Docela ostrá (nakonec jsme to zjistili u všech šestek) Good Hope 6. A Herka v útoku. 

 

Libor s Bleskem v tradicne jišteném, parádním koutku Like Yosemite 6+ (název ríká vše).

 

A další den ráno, svete div se, pršelo. Na zájezd jsem mel krom Kjeragu v plánu ješte jeden výlet, do 150 km vzdáleného údolí Nissedal. Tak hurá.

Zastávka u 500m vysoké steny Valle. 

 

Dva místní exoti Ole Herkison s Ingrid Loudergovou.

 

V Nissedalu zahlíd Libor z auta losici. Z následného sevrení však nejak vyklouzla, tak byla vecere zase z konzervy.

 

V pozadí Nissedalský top útes Haegefjell, 500m vysoký, se spoustou spárového lezení, casto bez kousku železa. To necháme na príšte. Poprchává a ke stene se musí prívozem pres jezero Nisser.

V úterý bylo hezky. Nemá smysl nekam prejíždet, ta naše stenka za barákem je tu stejne nejlepší.

Šrumec na nástupu, sektor Plaisir- Piknik.

 

Herka jistící, spící.

 

Libor ve 3. délce Full Hause 6 E2.

 

Místní domov duchodcu má v 11 vecer pravidelné vyvetrání ...

 

... a pak jde dovnitr na drink.

 

Cas se krátí, není nac cekat. Celou dobu od baráku okukujeme místní perlu, ne Ingrid, ale 10 délkovou East of Easy 7-, 400m stenu s 10 nýty.

Herka v 1. délce, ne obtížná, ale pouze s 1 stoperem za prilepeným cédéckem. 

 

Pohled ze 4. štandu. Tady už se stena nastrmila.

 

7. délka ukoncuje naše pusobení. Klícovým prevískem nad Herkou protéká potucek. A pokoušet se tam o neco 3m nad jištením je tesne nad naše možnosti. Das ist pech ! 

 

Ústup.

 

Cestou potkáváme naše kamelie v 300m dlouhém traverzu po žíle- Blikkkfang 5 E2. Zvrchu to vypadalo, že se báby pohádaly a lezou každá v jiném sektoru. Když jsem slanil níž zjištuji, že je mezi nima lano.

 

 

Žíža s Irenou zkoumají situaci ve stene od baráku. Krátká lana jim nestacila na slanení, tak provádeli prvosestup snehovým polem.

 

Blesk s Liborem zatím zdolávali 10 délkový Kniepers Projekt 6/A1 E2. V 9. délce, Blesk je ten s bílou helmou a ponožkami s proužkem. 

 

A to byl poslední den naší posádky. V pátek jsme zabalili a vyrazili zpet. Druhá osádka zustávala o 5 dní déle.

Pohled z trajektu zpet na Kristiansand. Na tom útesu vpravo se leze.

 

 

 

Gomi, 17.6.16

Foto: Gomi, Blesk, Ála

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



TJ Český ráj
430 historických fotek

Foto: Ottova vež Alena

Historie
Ostatní
Přihlášení administrátora:
 Jméno:
 Heslo:
Fulltext vyhledávání v článcích:
 
Redukovaná mobilní verze
hruboskalsko.cz, 2004-2018
kontakt: Zdeněk Strnad