Druhý výlet do Tater byl vyloženě na potvrzenou podmínku v Javorové dolině. Plán byl rozpinknout se v Titance a druhý den smahnout Javoráky, ale plány sou naštěstí od toho, aby se měnily – počasí opět úřadovalo.

Titanová pasca - ten výrazný koutek uprostřed.

Cesta v super podmínce (desetiletí či dvacetiletí). Bylo o ní dokonce natočeno video (http://www.lezec.cz/clanky.php?key=14638), ale my byli vybaveni 4mi šrouby, z kterých dokázal Lenin z lezecké pozice zavrtat pouze dva, což dávalo cestě silný nádech dobrodružství :-)

Cestě píšou 6 dýlek, my to lezli na 4. Pokaždé jistič dolízal cca 10-20m :-), místa na štand těžko k nalezení.

Lenina čeká nepříjemný úsek ve výlezu z levého koutečku.

Poslední lezecká dýlka. Origoš to jde koutem doprava za hranu, ale my to pálili rovně (jako nakonec všichni známí, co to lezli, a možná to tam nakonec i vede). Času nebylo nazbyt.

Počasí proměnlivé ... od hezky po nehezky. Teplota -15°C, bezvětří!! Čas výstupu cca 4,5 hodiny. Ve dvanáct, co jsme se vytrmáceli údolím, jsme začli lízt a před pátou nahoře. Slaněno přes Bratislavskej led.

Záhrab pro lenochy ... na slabé sněžení to v noci stačilo.

Na druhej den se předpověď dost zhoršuje a tak do velký stěny nejdem – náhradní program je Bratislavskej led.

Bratislavskej led versus 4 naše šrouby ... to pude.

Led jak víno. Štand je až na horizontu, naštěstí v ďolíku nade mnou je druhý slaňovací abalakovej štand - bez něj ani ránu!!

Zimné podmienky okořeněné prachovejma lavinkama (pohled ze štandu).

Pohoda při vaření, všechno dobře dopadlo. Dolezli sme ještě druhou dýlku a slanili dolů, kde si dali za odměnu nějakou tu dobrotu – výlet se povedl!