Před dvěma lety jsme na tomto místě (P.Stříbrný, 7.11.2016) připomněli 110. výročí prvního výstupu na věž ve Skaláku (Dračí zub - Kauschkova spára, 1906). Cesta byla zároveň pravděpodobně první sedmou vůbec na českých pískovcích. Zda to dal rovnou za sedm sám Rudolf Kauschka nevím, ale dneska to tak je.

Příští rok bude 90. výročí vylezení cesty, která je dnes za osm (Dračí zub - Barthriss, 1929). Cesta je velmi pravděpodobně první osmou u nás. V tomto případě víme téměř jistě, že to Walter Barth za osm nedal, protože v té době takové číslo nebylo, když ještě neuměli ani písmena. O W.Barthovi (1905 - 1990) jsem toho moc nezjistil, možná proto, že nebyl spisovatel jako R.Kauschka. Dokonce ani to, jestli to byl sudetský Němec, nebo Sas. Zajímavé ovšem je, že v r. 1929 zavítal do Českého ráje a udělal na Prachově Jehlu a Čapku a ve Skaláku Dračí zub.

Pozoruhodné je, že při pohledu z dnešního pojetí klasifikace (které je patrně dosti objektivní vzhledem k širokému konsensu), nám na Dračím zubu vznikla vůbec první sedma a vůbec první osma. Ve dvacátých letech minulého století již se objevily první béčka (Heinecke, Taktovka), ale písmena to nemělo. Podle vyprávění starého Chrousta napsal první béčko až Smítka na Kouřovce (1942). Třicátá léta pak přinesla další béčka (Kobyla). A léta čtyřicátá pak byla úrodná na céčka (Konvalinka, Rakev, Dominstein, Otovky, Hláska na Drábkách). Otovky jsou zajímavé tím, že tu spáru poprvé vylezl Mézl, jenomže použil schwebe ze Šavlovny a nepotřeboval kruh vůbec. To se nelíbilo jeho rivalovi Smítkovi, který to vylezl odspodu, ale dal tam kruh. Za našich dob se posměšně říkalo: " ... žádné zbytečné železo, prohlásil Joska Smítka, a bouchl kruh Mézlovi do spáry". A ten kruh mu předtím vytloukl z Majáku.

A tak se lezlo a lezlo. Ale další osma vznikla až v r. 1961 s nástupem J.Čihuly (Údolní Kápl, Ruční spára na Anebo). Není ten Dračí zub vlastně tak trochu průkopník ?

Pavel Stříbrný