4.2.2024 ve věku 84 let zemřel po těžké nemoci vynikající turnovský horolezec Zdeněk Záhora, řečený Guziš.

Vynikal především ve spárách, v Českém Ráji vylezl většinu nepříjemných širočin, působil i v Sasku, v Ádru (myslím 1.a 3. přelez Krvavé na Kata), a pouštěl se i do stěnových problémů své doby (Údolní Kapelník…). Hodně lezl v Tatrách a koncem šedesátých let se dostal i do Alp a Dolomit. Mezi jeho parťáky patřili především Fifan mladší, Venca Mazánek, Břéťa Růžička, Láďa Mejsnar, Vláďa Haleš, Bojsa, Láďa Bursa a skoro všichni významní lezci té doby – bratři Černí, Jirka Novák, Kokša, a celá parta z Karouškárny.   

Taktovka 1963. 

V sedmdesátých letech se dal s Vojtou Hančilem na jachting a lezení omezil. Setkávali jsme se s ním však nadále na Valdštejně a všude po Skaláku. Hospody i pití piva měl velmi rád . Guziš byl velký popleta, svou pověstnou roztržitostí vytvořil mnoho neuvěřitelných historek. Poslední z jeho kousků byl o týden opožděný příchod na oslavu vlastních osmdesátin.   

Návštěva koncem loňského roku- Zleva Guziš, Pišta a Ščévl.

Guzda byl jedním z generace turnovských skautů-lezců. Jejich oblíbenou  oblastí bylo Klokočí a Betlémky. Zůstalo zde po něm pár pěkných cest – spáry na Radnici a Pavlač, hrana na Rohovou, s Fifanem vylezli jako první na Vlčí věž. A hlavně vzpomínal, kolik piva se vypilo při zdolávání Pětichlapky. Hodně času trávil na Věžáku na chatě Vaška Mazánka, je možná rekordmanem v počtu výstupů na Vodní skálu a Džbánek. Jezdíval hodně na motorce, na které si občas s Láďou Mejsnarem, nebo mladým Fifanem vozili i soudek piva. Tato trojice dokázala vypít doslova celou hospodu, jak se jim několikrát v Sasku podařilo. Vyprávěl, jak seděli nejblíže u výčepu, a číšník jim musel nechat celé plato natočených třetinek, a než natočil nové, kluci už měli vypito a tak skončilo každé plato pouze u nich a ostatní hosté měli smůlu.

Dvojče, prvovýstup.  

Ještě je třeba zmínit Guzišův nejtěžší prvovýstup – Guply cestu na Dvojče. Když jsem Zdeňka v sedmdesátých letech na Valdštejně poznal, hned se mě ptal, jestli už jsem lezl Dvojče. Později, když věděl, že cesta ještě nemá přelez, tak nám radil, ať pozveme toho Hudečka, že by to snad mohl vylízt. Faktem je, že první přelez se povedl kamarádům více než třicet let po prvovýstupu.

Budeme vzpomínat, buď s Bohem, Guzdo !

Poslední foto.

Další Guzdovy fotky zde:       https://www.hruboskalsko.cz/kolekce/kolekce-fotek/v-melisek-6