Symbolický hřbitov horolezců - podmínky pro umístění desky

Na symbolickém hřbitově jsou instalována pouze jména osob, které zahynuly při výkonu některé z činností sdružených pod Českým horolezeckým svazem. Jedná se zejména o horolezectví, skálolezectví, bouldering, lezení na umělých stěnách a skialpinismus. Rozhodnutí o instalaci desky je plně v kompetenci výkonného výboru TJ Český Ráj.

Instalaci desky se jménem zahynulého na Cintorínu předchází zaslání vyplněné žádosti na TJ Český Ráj od mateřského horolezeckého oddílu zesnulé osoby. Tato žádost musí obsahovat: jméno a příjmení zesnulého, datum narození, datum úmrtí a místo úmrtí (oblast a štít nebo věž apod.), dále pak stručný popis nehody (vypadlý štand, lavina apod.)
Po obdržení žádosti výkonný výbor TJ ČR na nejbližší schůzi rozhodne o ne/umístění desky, uvědomí žadatele zpět s žádostí o úhradu finanční částky spojené s instalací desky. Tato částka v současné době dosahuje výše 5.000,- Kč. Po uhrazení nákladu bude pověřenou osobou z řad TJ ČR zadána výroba, resp. vyrytí a vyzlacení jména. Doba zhotovení a instalace se pohybuje mezi 1 - 3 měsíci.

Miloslav Homolka
předseda TJ Český Ráj

Symbolický hřbitov horolezců - historie

Symbolický hřbitov horolezců (Cintorín), se nachází na žlutě značené turistické cestě mezi Lázněmi Sedmihorky a Hrubou Skálou, bezprostředně pod Mariánskou vyhlídkou. Z obou stran je vzdálen asi 1km.
Myšlenku na jeho realizaci nosil autor mnoha smělých cest ve Skaláku, Valerián Rišík Karoušek, v hlavě celá šedesátá léta. Než však stihl svou myšlenku uvést do reality, ukončila jeho život, s mnoha jinými, lavina pod Huascaránem v Peru. Tato tragédie se poté paradoxně stala impulsem k realizaci symbolického hřbitova.Pro vybudování památníku byl tehdy vybrán zcela pustý, obtížně přístupný a náletovými dřevinami zarostlý, skalní amfiteátr pod severovýchodní stěnou Nekonečné věže. Návrh byl koncipován jako místo pro vzpomínku přátel a příbuzných a k uctění památky horolezců, jimž mnohdy lavina a ledovcové trhliny ani nedopřály vlastní hrob. Zhotovení stavební dokumentace se ujali akademický sochař Jiří Seifert s ing. arch. Josefem Patrným. Svého úkolu se zhostili nadmíru dobře a dotáhli projekt památníku do podoby téměř shodné s dnešní.

Snad jen kamenný stolec s otvorem pro louči, který měl navozovat podobu oltáře, byl z tzv. ideových důvodů pracovníkem ONV Liberec (zcela jistě nestranným), velmi důrazně zamítnut. Symbolický hřbitov byl po obstarání veškeré dokumentace na jaře roku 1971 zrealizován, aby mohl být následně otevřen na 1. výročí tragédie v Peru.

Zpětně byla na Cintorín umístěna jména lezců, zahynulých od 2. světové války, což představovalo jakousi startovní čáru. Na její začátek byla umístěna deska se jménem legendy a krále Skaláku Josky Smitky s bratry Chlumovými, jejichž život neukončila nehoda ve skalách, ale gestapo.
Od zřízení Cintorína jsou na stěnu Nekonečné instalována jména osob, zahynulých při provozování naší drogy - horolezectví. V roce 1986 prošel památník rozsáhlou rekonstrukcí, při které byly vyzlaceny desky i symbol puklého slunce a zbudován nový přístup po železném schodišti. Ten však musel být po té znovu zcela předělán, vzhledem k nesouhlasu Státních lesů.
Založením Tělovýchovné jednoty Český Ráj přešla správa hřbitova v listopadu 1985 z ČHS do její působnosti. Význam symboliky se postupně odpoutal od skalácké relikvie a stal se místem, kde spočívají jména lezců z celé republiky. Touto dobou zde pospolu odpočívá 128 přátel se stejnou životní náplní a bohužel i osudem. Ani tento výčet však není konečný a definitivní.
Vzhledem ke stavu, kdy desky na stěně utvořily jakýsi uzavřený obrazec a tento nelze donekonečna nafukovat, byla v září loňského roku svolána schůzka osob, v tomto regionu veřejně činných. Z té potom vzešla myšlenka na otevření další části hřbitova na okrajovém masivu deset metru jihovýchodně (vlevo) od hřbitova stávajícího.
Na Štědrý den ráno zde pravidelně koná mši za zesnulé kamarády husitský kněz p. Jaluška.

Jména lezců, jejichž tabulky jsou umístěné na Cintoríně(PDF zde)