V noci z pátka na sobotu 12.8.2023 odešel do horolezeckého nebe Drahoš Machaň, jeden z posledních ze staré skalácké party.

https://www.hruboskalsko.cz/userfiles/Parte---Machan.PDF

Narodil se roku 1929 a válku prožil v Mašově a blízkém Skaláku. Se svými kamarády z mašovské školy, mezi které patřil například Bohouš Svatoš, Jirka Čihulka, Olda a Jarda Kopalovi, Zdeněk Melichar a Jirka Koucký, začali prozkoumávat nedaleký Skalák. Nejprve se jejich výpravy soustřeďovaly na chytání kavek, které se snažili ochočit. Brzy však zjistili, že ve skalách se kromě kavek vyskytují i starší kluci, kteří nechávají místní ptactvo volně létat a raději zdolávají skalní věže. Byla to parta kolem Josky Smítky, se kterou se postupně seznámili. Tito starší „hoši“ je svérázným způsobem zasvětili do tajů lezení, kterému pak všichni naprosto propadli. Mnozí z nich včetně Drahoše se dostali až do národního lezeckého družstva a jejich cesty pokračovaly dál do hor. Drahoš však na rozdíl od svých kamarádů nepobyl v reprezentaci dlouho. V roce 1951 dostal pracovní nabídku na Ministerstvu zahraničního obchodu s příslibem budoucí práce v zahraničí. Musel se tedy rozhodnout, buď lezení nebo práce. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu. V této době se i oženil, přišly děti a čas na skály už zkrátka nebyl. Mnoho let prožil jako zaměstnanec zmíněného ministerstva v zahraničí. S kamarády ze skal však udržoval kontakty po celý zbytek života a při každé příležitosti se vracel do svého milovaného Skaláku, kde se všichni scházeli.

Franta Kroupa, Drahoš Machaň, Olda Kopal na hlavním hřebenu Vysokých Tater ( asi 1950 - 53 ?)

Jednou z krásných cest, jenž po sobě zanechal, je Machaňova cesta na Zlatou vyhlídku. Pěkná, klasická tříkruhovka, kterou v roce 1952 vylezl s Otou Jelínkem.

Kdo jste jej znali, vzpomeňte si na něj, třeba při procházce Skalákem anebo ještě lépe na vrcholu Zlaté vyhlídky.

Sbohem Drahoši!