V říjnu tohoto roku proběhl drtivý útok malé, ale zákeřné jednotky na území severní Sardinie. Celá operace byla tajná a místní jednotky neměly tušení, jaká akce se zde chystá.

Již minulý rok byl na místo vyslán průzkumný tým, který dokumentoval celé území a vše, co bylo důležité pro letošní útok.

Komando se skládalo ze čtyř členů: Já, velitel operace, řidič, průzkumník a specialista na boj se zbraní plukovník Andrew Jay; specialista na boj beze zbraně kapitán Peter Bacon; navigátorka a spojovatelka praporčice Jane Hann; zásobovací důstojnice a specialistka na boj pod vodou četařka Aly Seamstress.

Po výsadku na cizím území si naše komando na domluveném stanovišti vyzvedlo připravený transportér a vyrazilo na utajenou základnu.

Obrněné vozidlo místní rebelské buňky

První den se tým věnoval nenápadnému průzkumu terénu, ladění taktiky a přípravy zbraní. Situace se zdá být velice nehostinná. Všude kolem trní a neprostupná buš, která velice znepříjemní jakýkoliv pokus o přesun. Naše komando bude proto nadále operovat ve formaci 3+1. Četařka Aly Seamstress bude hlídat tábor a odrážet případné útoky cizích jednotek od moře. Zbytek týmu se ujme plnění jednotlivých misí a operací.

Začal druhý den. Cílem je zaútočit na největší žulový monolit Sardinie Monte Pulchiana. Vybíráme útok středem severní stěny pahorku. Odpor protivníků náš tým zvládá skvěle a celkem snadno se probojuje nezmapovaným územím až na vrchol pahorku. Cestu k transportéru ovšem musíme zvolit jinudy a zjišťujeme, že to ještě nebude úplně bez boje. Nakonec ale zkušenosti a tvrdý výcvik nesou své ovoce a celý náš tým se hrdinsky vrací do tábora. Úspěšně tak zakončujeme první operaci.

• Krycí název operace: Seghe Circolari
• Dobyté území: 105m  

První mise probíhá hodně hladce

Další dva dny tým věnuje odpočinku a přípravě na další akci, kde se počítá s o hodně větším bojem než na první misi.  

A je to tu! Naše tříčlenné komando se s úsvitem přesouvá do jiného sektoru a zatím netuší, jak silný bude odpor. Po výsadku z transportéru překonáváme náročnou cestu neprostupnou buší pod žulovou stěnu Lu Lurisincu, kde se bude dnes bojovat. V plánu dne jsou dvě operace, přičemž ani u jedné není jistý úspěch. Jako první se rozhodujeme zkusit dobýt jižní svahy pahorku. Prvních 40m jde celkem snadno hlubokým zákopem. S minimálním odporem a se slušnou možností krytí se dostáváme až na první stanoviště. Na druhé stanoviště je to 25m také s minimálním odporem. Třetí stanoviště je jen 15m. Uprostřed něj je ale malá skupina separatistů. Bude třeba tam rychle vletět a neotálet. Po celou cestu je zde možnost dobrého krytí, a tak já, plukovník Jay, jdu na zteč a po chvíli dobývám další stanoviště. Dalšího postupu se ujímá kapitán Bacon. Využívá svých zkušeností boje zblízka, přemáhá křováka a míří směle jen za malého odporu 40-ti metrovou brázdou pod vrchol pahorku. Odtud už je cesta na vrchol bez odporu, a tak náš  tým slaví vítězství. Rychle se ovšem přesouváme dolů pod pahorek a chceme zkusit vybojovat ještě západní svah. Do přední linie se hlásí kapitán Bacon a směle vyráží kupředu. Tady už začíná trochu větší boj o každý metr linie. Kapitán je v tomto terénu jako doma a po 35m plazení, soukání a škrcení dobývá první stanoviště. Další úsek vypadá děsivě. Bude zapotřebí použít největší zbraně, které máme a i přesto to bude nebezpečné a s možností minimálního krytí. Bude to drsnej boj zblízka. Kapitán Bacon se hlásí, že chce jít znovu na zteč. Začíná válečný peklo, kapitán heká, kope, škrtí, používá všechny bojové techniky, včetně jeho oblíbené - rdoušení klíčema. Po několika minutách strašného boje o každý centimetr se ozývá radostný výkřik, kapitán dobývá další stanoviště. Dobytí tohoto 25m dlouhého území bylo velice náročné a neobešlo se bez prolití krve v našich řadách. Naštěstí jsou zranění jen povrchová, a tak náš tým pokračuje příznivějším terénem s minimálním odporem až na vrchol pahorku. Rychlý přesun napříč buší k transportéru a za tmy příjezd na základnu.

Krycí názvy operací:

• Operace 1: Cucina Tipica, dobyté území 150m
• Operace 2: Baba Jaga, dobyté území 130m  

Občas pohodlné plížení zákopem ...

3. úsek operace Cucina tipica (v překladu 'typická kuchyně', ovšem náš první tip po přečtení cedule u parkáče byl, že to je typickej výhled)

Kapitán Bacon rozklíčovává Babu Jagu

Další den celý tým odpočívá a ošetřuje šrámy z předešlých bojů. Za soumraku ze satelitu přichází znepokojující zpráva o tom, že se na Monte Pulchianu vydala místní taktická jednotka, v čele s ostříleným válečníkem Mauriciem Ovigliou. Ten má na svém kontě několik tisíc úspěšných misí po celém světě.

Budeme muset Pulchianu dobýt znovu.

Vyrážíme hned ráno a nepozorovaně prostupujeme buší. Cestou zahlídneme místní jednotku, která se snaží prostoupit východní stěnou na vrchol pahorku. Máme v plánu znovu zaútočit ze severní strany,  ale tentokrát linií úplně vpravo. První úsek je 35m. Největší nepříjemnosti nám působí vegetace, která nedovoluje našim zbraním plné nasazení. Proto jí musíme odstranit. Kapitán Bacon je v tomto ohledu velice schopný a směle dobývá první stanoviště. Druhý úsek je na mě a vypadá velice zrádně. Nabíjím všechny zbraně, které máme, a vyrážím na zteč. Zbraně na mém opasku váží 8kg a omezují tak ladnost pohybů. Po 40m a pár lehčích bojích dobývám další stanoviště. Tento úsek byl z vojenského hlediska úžasný. Použil jsem zde postupně úplně všechny druhy a velikosti zbraní. Další postup na vrchol pahorku je za odměnu a bez žádného odporu. Znovu dobýváme Monte Pulchianu. Ovšem radujeme se předčasně. Na vrcholu už je početná skupina místního oddílu. Mají výbornou pozici. To ale není všechno. Mají také početní převahu, spoustu nábojů a obrovskou vrtnou soupravu jako bonus. Kapitán Bacon se sám pokouší zahnat nezvané hosty. Pobíhá po vrcholku jen v ponožkách a výhružně chřestí největšími zbraněmi, které máme, ve snaze ukázat naší odvahu. Cizí jednotka se tváří značně překvapená ale stále drží pozice. Zřejmě si jsou jistí svojí výzbrojí a početní převahou. Raději volíme rychlý ústup a přesun na základnu. Možná… když by si sundal i ponožky……  

• Krycí název operace: Sparo Rapido
• Dobyté území: 115m  

Okamžitě to běž vylízt!

O den později zní rozkaz jasně! Musíme získat Pulchianu zpět za každou cenu! Vyrážíme trochu později a doufáme, že všechny zaskočíme útokem pod rouškou denního světla. Cestu pod pahorek už máme našláplou a zvládáme jí v novém osobním rekordu. Svítí ostré slunce, volíme proto opět již osvědčenou severní stěnu. Prvních pár metrů se setkáváme s mocným odporem. Snaží se nás vytlačit, ale bojujeme. Posledních pár metrů doslova rozklíčujeme vzniklou situaci a po 20m získáváme první stanoviště. Z dalšího úseku se cítíme stísněně, ovšem jsme všichni cvičeni takové situace ustát a posouváme se o dalších 30m vpřed. Na třetí stanoviště je to spíše procházka mezi balvany, a tak se s minimálním odporem posouváme o dalších 40m směrem k vrcholu. Poslední úsek vypadá divoce. Je tam jedno místo, ve kterém se nebudeme moci úplně dobře krýt. Bude to hlavně o hlavě, vrhnout se do míst odkud není komfortní možnost návratu. Nenápadně tam nakukujeme a zkoumáme všechny možnosti. Nakonec se náš neohrožený kapitán Bacon, neznaje strachu, vrhá vstříc osudu a vítězí. Pulchiana je opět naše!  

• Krycí název operace: Centro Estetico
• Dobyté území: 120m  

Stísněná situace během operace Centro Estetico, na tohle se budou stát fronty ...

Další den věnujeme regeneraci a drobným oslavám znovudobytí žulového pahorku. Spřádáme ovšem plány, jak si pojistit, že o něj v dalších dnech znovu nepřijdeme. Je to složitá vojenská strategie, která dává zabrat všem mozkovým závitům. Víme ovšem, že po požití místního moku, zvaného Ichnusa,  prudce stoupá inteligence, a tak pořizujeme nemalé množství tohoto pitiva. Jsme rozhodnuti pít, dokud tuto svízelnou situaci nevyřešíme. Po požití několika kusů jsme všichni strašně chytří a přicházíme na řešení. Dobijeme malý pahorek před Pulchianou, a tím získáme důležitý strategický bod, který nám může pomoci udržet si pozici.  

Ráno vyrážíme transportérem a plížíme se buší k našemu cíli. Na místě zjišťujeme, že to nebude procházka růžovým sadem. Dokonce zde nacházíme ostatky neznámých mrtvých tvorů. To odvahu nepřidá. Nastává krutý boj. Vzduchem létají kulky, pěsti a dokonce i naše oblíbené klíče. Občas ztrácíme orientaci, kde je nahoře a kde dole.  Víme ovšem, že toto území dobýt potřebujeme, a tak zatínáme půlky i kulky a pomalu postupujeme vpřed. Pro zabrání tohoto území je zapotřebí tří krátkých, ale náročných ztečí. Ty provádíme systematicky zleva a pomalu se přesouváme vpravo. Prach z bitvy si pomalu sedá a my vítězíme. Chvíli si vychutnáváme okamžik tohoto triumfu a pomalu se přesouváme směrem k základně.

• Krycí název operace: Settore Forno Solare
• Krycí názvy ztečí: Alternátor Besedice, Makaroni, Spaghetti Western
• Dobyté území: 3x 18m    

Kulky lítaj vzduchem, ani nevíme, kde je dole a kde nahoře ...

Zvěsti o našem počínání se rychle šíří. Satelit místní jednotky zaznamenává naší úspěšnou operaci Settore Forno Solare. Sám vůdce místních jednotek Maurizio Oviglia zasílá depeši, ve které nám gratuluje a potvrzuje, že veškeré námi dobyté území je od nynějška pod naší vlajkou. Týdny příprav, trénování a bojů nesou své ovoce. Můžeme slavit.

Jak lépe oslavit tento úspěch, než tím, že ještě jednou vystoupáme na pahorek Monte Pulchiany a vychutnáme si ten pocit radosti na poli vítězství.  

Ráno vyrážíme již bez nervozity vstříc dobrodružství. Dnes volíme výstup severovýchodní stěnou pahorku. Jelikož je naše nadvláda zde již potvrzena, postupujeme k vrcholu bez odporu. Jediný boj, který nás cestou potká, je lehká šermovačka s místním křovákem, ze které jen s pár šrámy odcházíme jako vítězové. Naposledy stojí naše tříčlenné komando na vrcholu. Zapalujeme si vítězné dýmovnice a kocháme se krajinou, která jako by nám teď ležela u nohou.  

• Název poslední operace: Garden Selection
• Dobyté území: 100m  

Ladný průstup operace Garden Selection

Souhrn celé mise:

• Šest úspěšných dlouhých operací s dobytým územím 100-150m
• Několik kratších operací s dobytým územím od 5 do 18-ti metrů
• Teplota se pohybovala od dvou do devět mínus stupňů.
• Všechny operace byly prováděny taktikou Trad. Complet Clean., při které si veškeré zbraně nosíme s sebou.  Stanoviště zakládáme pouze na nezbytnou dobu a po opuštění tam po nás nic nezbyde.
• Veškeré místní křováky jsme přemohli, ale nezabili je. Předpokládáme tedy, že zůstali se svými kmeny přesně tam, kde jsme je potkali.

Mapa našich ztečí

Naše tříčlenné komando na vrcholu blaha